Mezinárodní daňové úniky

Moderátoři: Garanti, Poslanci

Uživatelský avatar
Tibor.Vansa
Garant programového bodu
Příspěvky: 396
Registrován: 25 kvě 2016, 16:05
Profese: analytik kreditního rizika v bance
Dal poděkování: 215 poděkování
Dostal poděkování: 672 poděkování

Mezinárodní daňové úniky

Příspěvek od Tibor.Vansa » 14 dub 2017, 10:18

Zmizelo mi právo na edit na wiki, nápad na stanovisko k mezinárodním daňovým únikům dávám zde

Piráti proti daňovým únikům

Ztráty ČR způsobené daňovými úniky se odhadují na 50[3] i více miliard korun ročně. Daňové prostředí jednoznačně zvýhodňuje velké nadnárodní firmy, které mezinárodní daňovou optimalizací mohou snížit efektivní daňovou sazbu pod 0,5%, zatímco menší česká firma bez přístupu k sofistikovaným nástrojům je zdaněna 19%. Předchozí ministři financí pro sebe a tyto firmy buďto díry v daňových zákonech vytvářeli, nebo je sami aktivně využívali. Přes 10 000 původně českých firem má sídlo v daňových rájích, kde zatajují své příjmy a majetek. Kromě nižší daňové zátěže poskytují daňové ráje i ochranu před vyšetřováním korupce a nároky věřitelů. Piráti postaví většinu činností spojených s daňovými ráji mimo zákon a ucpou díry v našich daňových zákonech. Podpoříme společný konsolidovaný základ daně právnických osob navrhovaný EU, než ale vstoupí v účinnost, zavedeme tvrdší výpočet základu daně pro korporace s obratem nad 10 miliard korun.

1. Znesnadníme daňovou optimalizaci nadnárodních firem

EU dosud vytvořila společný trh, jenž umožnil západním korporacím ovládnout východní trhy. Těm se jejich investice již vrátily[2] a čeští občané mají právo na přiměřený podíl na zisku těchto společnosti. Piráti proto podporují zavedení společného konsolidovaného základu daně právnických osob navrhovaný EU (CCCTB), který znesnadňuje daňovou optimalizaci a ve své druhé fázi lépe rozděluje zisk podle místa vzniku. V orgánech Rady Evropské unie budeme usilovat o co nejvýhodnější stanovení parametrů pro rozdělení konsolidované daně z příjmů právnických osob, který bude reflektovat nižší mzdovou úroveň v ČR. Zveřejníme údaje z rejstříku skutečných vlastníků firem.

Zavedení CCCTB je ale poměrně vzdálené, neboť k jeho zavedené je potřeba jednohlasného souhlasu všech zemí EU. Členské země s pověstí daňových rájů jako je Lucembursko, Kypr či Nizozemsko se však budou jistě snažit jeho zavedení blokovat. Nelíbí se ani současnému ministru financí, jehož holding podnikající v 19 zemích by musel začít zveřejňovat údaje po jednotlivých zemích.


Piráti proto prosazují jednostranné zavedení přísnějšího výpočtu daňového základu pro firmy s obratem v ČR nad 10 miliard Kč, nebo obratem skupiny v EU nad 720 miliónů EUR. Ten bude stanovovat přísnější podmínky zamezující umělému snižování zisku pomocí konzultačních a marketingových služeb, licenčních poplatků, půjček s nadměrným úrokem a jiných finančních operací.

1.2. Po vzoru Velké Británie zavedeme tzv. „Google tax“

Německo, Estonsko a celá řada dalších zemí mají zavedená tzv. CFC pravidla, jež umožňují zdanit zisky, které nadnárodní korporace vyvedly ze země ven pomocí děr a nesouladů v mezinárodních daňových systémech. Přezdívku „Google tax“ získalo jejich zpřísnění ve Velké Británii, ušitému na míru velkým společnostem jako Google, Apple apod., které ve VB odváděly minimální daně. Pravidla stanovují, že zdanění podléhají i zisky dceřiných společností v zahraničí, pokud tamní legislativa umožňuje jejich výrazně nižší efektivní zdanění.

1.2 Omezíme půjčky s nadměrným úrokem

Jedním z nejoblíbenějších způsobů, kterým korporace optimalizují daně, je pomocí řetězu půjček mezi svými dceřinými společnosti, a tím si svůj zisk snižují splátkami nadměrných úroků. Problém je nyní řešen v ČR zákonem o nízké kapitalizaci, během roku 2019 budeme muset implementovat evropskou směrnici ATAD. Ta porovnává přiměřenost úroků vzhledem k zisku před zdaněním a stanovuje maximální hranici pro daňovou uznatelnost splátek. I když jde z ekonomického hlediska o lepší vyhodnocení situace podniku, nastavená hranice je poměrně vysoká a její ekonomický dopad nelze předem určit. Piráti proto chtějí doplnit toto pravidlo přísnějšími podmínkami pro hodnocení půjček od spřízněných subjektů.

1.3 Konzultační služby

Druhý největší ghanský pivovar Accra Brewery, který patří do skupiny druhé největší pivovarnické skupiny SABMiller (dříve vlastnící i Plzeňský Prazdroj), v letech 2009 a 2010 i přes rostoucí objem prodeje vykazoval ztrátu. Přitom v těchto letech odvedl platby ve výši 49 milionů eur za licenční poplatky a využívání firemní značky dceřiné firmě sídlící v Nizozemsku či 46 milionů eur za manažerské služby dceřiné firmě ve Švýcarsku. Jde o služby, kde se cena a výše daně pomocí principu tržního odstupu určuje velmi těžko, a je snadné poskytnou fiktivní plnění. Řadí se zde konzultantské, marketingové, managerské a podobné služby. Piráti chtějí obdobně jako u půjček nastavit limity, po jejichž překročení již tyto náklady na tyto služby nebudou daňově uznatelné.

1.4 Licenční poplatky

K závěru, že Evropský systém patent boxů nepodporuje inovace, ale spíše ve většině případů pobízí nadnárodní společnosti k přesouvání patentů do zemí s nižším zdaněním, aniž by docházelo k reálnému přesunu vědců či výzkumných aktivit, došla i Evropská komise. V ČR se platby nerezidentům za licenční poplatky daní podle smluv o zamezení dvojího zdanění, popř. srážkovou 15% daní. Např. s Nizozemskem je to 5%, a smlouva byla uzavřena v roce 1974. Naproti tomu s jiným profláklým daňovým rájem Panamou jsme smlouvu uzavřeli 2013, a Lucembursku jsme dokonce tuto sazbu nedávno snížili. Piráti prosazují komplexní reformu této problematiky.

2. Postavíme daňové ráje mimo zákon

Piráti považují za daňové ráje nejen ostrovy v Karibiku, ale i různé právní formy pro firmy v členských státech EU, které buďto umožňují virtuální sídla firem bez skutečné činnosti, anonymní vlastnictví nebo absolutní bankovní tajemství. Vzhledem k tomu, že primárním účelem těchto firem jsou daňové úniky, budou aktivity spojené s vlastnictvím těchto firem trestným činem. Výrazně se tím omezí situace, kdy např. v kauze předražené výroby jízdenek pražského Dopravního podniku skončilo 73 milionů korun v neprůhledné společnosti na Britských panenských ostrovech. Omezí se tím situace, kdy představitelé EU zodpovědní za boj proti daňovým únikům jsou zároveň ředitelé těchto firem.

Riziko odhalení skrytých vlastníků zvýšíme legalizací nákupů dat o bankovních účtech v daňových rájích z anonymních zdrojů. Podobně tak učinila Německá vláda v roce 2010, kdy rozhodla o koupi CD za 2,5 milionů euro, kde se nacházely údaje o více než tisíci německých občanech. Daňový únik těchto občanů přesahoval částku 1,2 miliardy eur. Už v době oznámení nákupu tohoto nosiče se ovšem hříšníci začali sami udávat. Postup, kdy policie získává informace o zločinech od informátorů z jejich řad, je nedílnou a běžně využívanou součástí policejní praxe.

2.1 Typologie daňových rájů

2.1.1. Mezinárodní obchodní společnosti

Klasické daňové ráje sami sebe raději eufemisticky nazývají mezinárodní finanční centra. Pro zařazení na černou listinu pro nás nebude rozhodující, kde firma sídlí, ale zda její právní forma má tyto nežádoucí znaky:

Firma není povinna danit své příjmy, pokud neprovádí své podnikatelské aktivity ve státě registrace. V některých daňových rájích mají virtuální firmy s nulovým zdaněním podnikatelské aktivity dokonce explicitně zakázané, nesmí zde vlastnit ani bankovní účet.

Daňový ráj zachovává anonymitu vlastníků a statutárních orgánů společnosti. Protože společnosti nejsou povinny platit daně, nejsou formálně evidovány a neexistují jejich veřejné seznamy. Mají možnost vydávání akcií na majitele.

Účetnictví firmy nepodléhá kontrole zdejšího finančního úřadu. V některých daňových rájích není povinné ani samotné vedení účetnictví.

Trestné bude nejen být vlastníkem této firmy, ale i jednatelem, členem statutárních orgánu nebo jinou osobou s podílem na řízení firmy. Současným vlastníkům bude stanovena lhůta na beztrestné převedení aktivit zpět do ČR s dodatečným zdaněním převáděných finančních prostředků. Každá transakce s těmito společnostmi se bude danit 35% srážkovou daní. V případě pokusu o obcházení pomocí třetích firem budou uvalovány vysoké pokuty.

2.1.2 Trusty a nadace

S trusty seznámil českou veřejnost Andrej Babiš. Ten svůj majetek předal do formálního vlastnictví trustu, řízeného jeho manželkou a dalšími dvěma svěřenci. Formálně tak již majetek nevlastní, ale podle trustové smlouvy jsou tito svěřenci vázaní povinností jednat v jeho zájmu a způsobem,

který jim předepsal. Tento „svůj“ majetek může zase kdykoliv nabýt. Tento institut tedy umožňuje právní separaci majetku od jeho vlastníka, čímž jej chrání před věřiteli původního vlastníka, daněmi, finančními úřady a dalšími nepříjemnostmi, které by ho mohli „ohrozit“. Trusty by proto také byly na černé listině právních forem.

Velmi podobnou formou je nadace, slovo které má většina veřejnosti spojené s dobročinnou činností. Toho zneužívají země jako Lichtenštejnsko nebo Panama, které jim přidaly všechny vlastnosti vyžadované pro úspěšné ukrývání majetku. Opravdová nadace se od trustu liší maximální transparentností - veřejnou registrací včetně dobročinného účelu a stanov, seznamem největších dárců i obdarovaných, neomezeným trváním, transparentním účtem atd. V opačném případě s nimi budeme zacházet stejně jako s trusty.

2.1.3 Absolutní bankovní tajemství

I prezident Švýcarské asociace soukromých bankéřů Konrad Hummler přiznal, že většina zahraničních investorů ve Švýcarsku uniká placení daní ve svých zemích. Když se Německá vláda snažila vyšetřovat daňové úniky svých občanů ve Švýcarsku, tamní vláda pohrozila, že zveřejní data o všech německých občanech s účty ve švýcarských bankách, včetně politiků.

Bankovní tajemství je důležitou součástí demokratického státu. Jeho absolutní forma, bránící vyšetřování zločinů soudy a sloužící k úkrývání peněz diktátorů, je nemorální a není důvod, proč by jej čeští občané měl využívat. V případě třetích zemí, se které ještě dnes udržují vysokou míru bankovního tajemství, ale zároveň mohou být zdrojem legálních zisků (jako je Honkong, Singapur) bude nutná registrace účtu a jejich účelů na ministerstvu financí.

3. Posílíme reinvestice v ČR

Po vzoru Estonska snížíme daň ze zisku, který se nevyplatí vlastníkům.[4] Firmy neodlévají kapitál do daňových rájů jen kvůli obohacení vlastníků. Významným motivem nadnárodních firem je i rychlejší akumulace kapitálu pro další zahraniční akvizice. Podpoříme tím reinvestice firem zpět v ČR. Zároveň tím i usnadníme život drobným podnikatelům, kteří si budou moci snáze našetřit na větší investice. Odstraníme tím absurdní datování faktur ke konci roku nebo nákup zbytných statků, kterými si drobní živnostníci snaží snížit daňový základ.

4. Zjednodušíme daňové zákony a zamezíme domácím únikům

Korunové dluhopisy vydalo 440 firem za celkem 121 miliard korun. Stát tímto způsobem přicházel o miliardy ročně na daních, které mohly být použity na zdravotnictví nebo vzdělávání. Přicházel tak nejspíše o více, než je odhadovaný přínos EET. Taková je skutečná škoda způsobená současným ministrem financí a částka 52 miliónů věnovaných na vlastní PR je proti tomu pakatel.

Zmenšíme prostor pro tyto velké úniky. Zveřejníme daňové afirmace s velkými firmami a veškeré nestandardní daňové úlevy poskytnuté firmám. Namísto anonymního úředníka na ministerstvu financí o nich budou rozhodovat občané v daném regionu. Investiční pobídky by měly záviset především na kvalitě pracovních míst, které vytvoří, nikoli na jejich počtu. Zaměříme se na lákání malých a středních inovativních firem, nikoliv masové výroby.


Zjednodušíme a zpřesníme výklad daňových zákonů tak, aby poskytovaly co nejmenší prostor pro manipulace. Zaměříme se na uživatelský komfort při jednání s finančním úřadem - online vyřizování žádostí, intuitivní a přehledné návody, zrychlování a zjednodušování procesů. Zlepšíme datovou bezpečnost, aby se zlepšila ochrana citlivých obchodním informací. V současné době jsou některé Pražské obvody prakticky daňovými ráji, neboť zde daňová kontrola přijde v průměru 1 za 100 let. V menší regionech chodí naopak ob rok. Firmy již nebudou náležet k finančnímu úřadu podle virtuálního sídla, ale podle skutečného místa podnikání. To lze určit např. pomocí místa výkonu práce většiny zaměstnanců. Zavedeme jasné postupy pro výběr kontrolované firmy a kontrolora, aby k zbytečné šikaně kvůli malichernostem nebo politickým tlakům.

Zdroje:

[1] Opatření EU proti daňové optimalizaci v oblasti daně z příjmů, Kateřina Hortíková, VŠE

[2] Analýza odlivů zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření, Ǔřad vlády České republiky

[3] Estimating the Costs of International Corporate Tax Avoidance: The Case of the Czech Republic, Petr Jansky, IES Working Paper: 21/2016

[4] Michael Funk, Holger Strulik, 2005, “Taxation, Growth And Welfare: Dynamic Effects Of Estonia's 2000 Income Tax Act”, Hamburg University mimeo

[5] Ondřej Martínek, Daňové ráje a způsoby jejich využití v mezinárodním daňovém plánování, Právnická Fakulta UK
Tito uživatelé poděkovali autorovi Tibor.Vansa za příspěvky (celkem 8):
Marek.Necada, Mikulas.Peksa, Petr.Bajgar, Petr.Vileta, Ondrej.Profant, Idaho, klivan, Jiri.Ulip

Uživatelský avatar
klivan
Příznivec Pirátů – Ústecký kraj
Příspěvky: 880
Registrován: 29 zář 2017, 21:17
Profese: lékař
Bydliště: Litoměřice
Dal poděkování: 400 poděkování
Dostal poděkování: 437 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Mezinárodní daňové úniky

Příspěvek od klivan » 02 úno 2018, 19:41

Je otázka, zda investiční podmínky nenazrály na zrušení, v době, kdy prakticky v zemi je nulová nezaměstnanost a na pracovním trhu chybí statisíce pracovníků, učňovské školství je v defensivě, (čelíme neblahému demografickému vývoji, kdy politici se bijí v prsa, jak zařídili pobídky pro toho a toho, aniž by to byla pravda :D Navíc to křiví trh stejně jako dotace.

https://www.msk.cz/cz/rozvoj_kraje/regi ... dky-72684/
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-72
https://www.czechinvest.org/cz
...pes chcíplý hlady u svých vrat, předpověděl státu pád...

Odpovědět

Zpět na „Finance“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů