Náměty na interpelace členů vlády ČR

Pirátská demokracie je kombinace přímé demokracie jako jsou pirátská referenda a pirátské dny a zastupitelské demokracie s oddělením moc. Chcete uspořádat pirátský den ve svém městě?

Moderátoři: Odbor - administrativni, Odbor - medialni, Odbor - financni, Odbor - zahranicni, Garanti

Uživatelský avatar
Tomas.Martinek
Poslanec Parlamentu ČR
Příspěvky: 436
Registrován: 31 kvě 2012, 19:34
Profese: Student doktorského studia, OSVČ
Bydliště: Česká Lípa
Dal poděkování: 210 poděkování
Dostal poděkování: 441 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Náměty na interpelace členů vlády ČR

Příspěvek od Tomas.Martinek » 20 zář 2018, 15:21

Zakládám toto vlákno v rámci přímé demokracie za účelem, aby Piráti, příznivci i veřejnost mohli do tohoto vlákna psát své náměty na ústní interpelace členů vlády ČR.

Pokud tedy máte námět, na co se zeptat člena vlády, přidejte příspěvek, který bude obsahovat jméno interpelovaného ministra, nebo předsedy vlády a text položeného dotazu.

Pro Vaši informaci, ústní interpelace se zpravidla v Poslanecké sněmovně PČR konají v jednacím týdnu, konkrétně ve čtvrtek od 14:30. Délka otázky může být maximálně 2 minuty (případná doplňující otázka po odpovědi ministra/předsedy vlády může mít délku 1 minuty).

Nezaručuji, že každý položený dotaz bude skutečně interpelován. Toto fórum má primárně sloužit jako zdroj námětů na interpelace pro poslance odpovídající za danou problematiku položeného dotazu.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Tomas.Martinek za příspěvky (celkem 6):
kainashi, Ondrej.Profant, Petr.Vileta, Vojtech.Pikal, Ivor.Kollar, Pavel.Moravec
Ing. Tomáš Martínek, poslanec za Liberecký kraj, místopředseda volebního výboru a člen kontrolního výboru PSP ČR

Uživatelský avatar
Milan.Dadourek
Krajské předsednictvo
Příspěvky: 367
Registrován: 11 pro 2017, 18:11
Profese: Farmář, ochrana přírody
Bydliště: Počítky 3
Dal poděkování: 553 poděkování
Dostal poděkování: 556 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Náměty na interpelace členů vlády ČR - M.Toman

Příspěvek od Milan.Dadourek » 09 říj 2018, 12:30

Náměty na interpelaci ministra zemědělství M. Tomana týkající se možností reakce na zhoršující se vodní režim krajiny a postupující degradaci půd.
Seřazeno dle hypotetické snadnosti prosazení. Snažil jsem se dohledat legislativu, ale vzhledem k častým novelám a omezenému času to berte s rezervou.

1) Mezi krajinné prvky, které lze deklarovat v LPIS (registr užívání zemědělské půdy - viz §3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství), aniž by na jejich plochu došlo ke ztrátě nároku na zemědělské platby nejsou zařazeny drobné tůně. Zemědělci tak jsou odrazováni od obnovy drobných vodních prvků v krajině. (Častý odkaz na prvek mokřad věc neřeší - jde o prvek s jiným charakterem, u nějž je navíc zakázáno využití k napájení, pastva atp.)
Řešení: dle §3m zákona o zemědělství lze prostřednictvím NV

2) Krajinné prvky nelze v LPIS přiřadit k dílu půdního bloku (DPB) uživatele, pkud jsou tzv. okrajové, tedy dotýkají se hranice DPB. To zejména u liniových krajinných prvků, které zpomalují odtok, proudění větru atp. (zejména meze, stromořadí, příkopky napříč svahů k rozvodu vody (svejly)) motivuje uživatele k jejich změnšování či vytváření mezer. U menších okrajových prvků pak k jejich vyhlazení. Zároveň jsou zemědělci odrazováni od budování funkčních liniových prvků. Vhodné by bylo zahrnout okrajové krajinné prvky (KP) do plochy DPB i tehdy, pokud např. délka společné hranice KP s DPB tvoří více než 3/4 celkové hranice KP.
Řešení: Nepodařilo se mi dohledat, z čeho tato praxe plyne. Zákon tomu nebrání, NV imho také ne. Pravděpodobně jde o důsledek metodiky pro pracovníky SZIF.

Pozn.: S ohledem na potřebu motivovat zemědělce k reálné ochraně a obnově krajinných prvků by bylo vhodné, aby sazba na jejich plochu byla vyšší než sazba na plochu, kde nejsou. Ale vzhledem k pravidlům SZP si nejsem jistý možnostmi v tomto směrtu.

3) Bohužel se stalo běžným opakované pěstování jedné plodiny dva a více let po sobě. Klasický pětiletý osevní cyklus z praxe takřka vymizel. Výjimkou není kukuřice na jednom poli tři roky po sobě. Tím dochází ke zvýšenému smyvu půdy a k jejímu jednostrannému vyčerpávání.
Řešení: např. (a) v NV č. 48/2017 Sb., Příloha 2, bod 5, písm. b) na konec věty doplnit dovětek", a nejvýše jednou ve třech po sobě následujících letech." (dojde k omezení frekvence pěstování jakýchkoliv erozně ohrožujících plodin na mírně erozně ohrožené půdě), a zároveň (b) tamtéž do bodu 6 doplnit ustanovení zakazující pěstování téže plodiny na jednom DPB častěji než jednou za čtyři roky.

4) Pokud je snaha o snížení degradace půd a omezení eroze myšlena vážně, měl by být více respektován odborný podklad VÚMOP k vymezení erozně ohrožených půd. (k vymezení došlo oproti návrhu údajně jen na plovině výměry)
Řešení: nové vymezení ploch silně a mírně erozně ohrožených půd v LPIS tak, aby lépe odpovídalo známým skutečnostem a podkladům

5) V zájmu diverzifikace krajiny nezbytné pro zlepšení vodního režimu a její odolnost by bylo vhodné omezit maximální souvislou výměru jedné plodiny a ideálně také omezit maximální přípustno velikost půdního bloku (včetně z toho plynoucí nutnosti vzniku odpovídajících předělů)
Řešení: pravděpodobně úpravou DZEZ (tj.příloha 2 NV 48/2017), případně podmínek "greeningu" v NV 50/2015 apod.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Milan.Dadourek za příspěvky (celkem 2):
Pavel.Moravec, Jirina.Ciprova
"Ještě se nestalo, aby to nějak nedopadlo." Vlasta Burian --- Profil --- Na FB mě nenajdete.

Odpovědět

Zpět na „Přímá demokracie“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host